Příběh muže, který byl stínem...

3. července 2011 v 10:34 | -Christine_Daae- |  Phantom Of The Opera - Info
Ahoj,
tento blog původně neměl být jen o Upířích denících. Původně to měl být blog úplně o všem, jenomže jsem propadla The Vampire Diaries tak, že všechno ostatní šlo stranou.
Dokonce jsem se přestala zajímat i o muže, kterého jsem 4 roky neskonale milovala, přesto že je 130 let mrtvý. Jeho jméno bylo Erik. Kdo ho však pod tím jménem znal? Jedna mladá dívka - Christina. Jeden starší muž, kterému nikdo neřekl jinak než Peršan. A potom Erikova matka, která si přála, aby se její syn nikdy nenarodil.
Přijde vám to kruté? Mně také, ale Madeline k tomu měla své důvody. Erik měl totiž genetickou vadu na tváři. Vypadal hůře než mrtvola v poslední fázi rozkladu. K jeho smůle se narodil v době, kdy neexistovala žádná plastická chirurgie.
Narodil se v malém francouzském městečku poblíž Rouenu, v roce 1831. Matka Madeline, otec Charles.

¤¤¤¤¤¤
Byl to smutný příběh. Charles zemřel tři měsíce předtím, než se Erik narodil a matka chtěla, aby se její syn jmenoval po otci - aby jí manžela připomínal. Když se však Erik narodil, matka ho chtěla zabít - a chtěla zabít nepojmenované dítě, protože zrůda nemůže své matce ani na vteřinu připomenout krásného manžela!
Erik byl zachráněn knězem, podle něhož má každý tvor šanci žít, pokud se živ narodí. Matka si tedy alespoň vyprosila, aby bylo dítě pokřtěné po knězi. Erik.
Byl to génius. V pěti letech rozeznal 20 druhů stavebních oblouků, dokázal je popsat, nakreslit, u každého z nich určil příklad budovy, kde daný oblouk najdeme. Byl úžasný malíř, zpěvák, sochař a architekt. Uměl 5 jazyků.
Samozřejmě díky svému vzhledu neměl lehký život. Když v devíti letech utekl z domova, byl vzat cikány do otroctví, kde byl přivazován v kleci, kde byl bit jako zvíře - a k tomu všemu ještě musel zpívat. To vše před publikem. A jak mu v cikánském cirkuse vlastně říkali? Jak jinak než Ďáblovo dítě.
Erik po útěku z cirkusu (ve 13 letech) procestoval několik zemí, mimo jiné i Persii, a když dospěl, vrátil se do své rodné Francie. Domů však nešel, navštívil hlavní město, Paříž. Tam se objevil v době, kdy tam světoznámý Charles Garnier přiváděl na světlo světa svoji Operu. Tato budova je známá jako Palais Opera, Palais Garniér, či také pod méně používaným názvem Opera la Garniére.
Erik, který už od dětství divadlo miloval, byl Charlesem přijat jako dělník a jeho osobní rádce. Erik si po nocích tajně stavěl pod Operou svůj dům, čímž si splnil svůj sen. Měl dům, o kterém nikdo nevěděl, měl dům, kde mohl bezpečně chodit bez masky a už nikdy nemusel být spatřen lidským zrakem.
Nikdy by nemusel být spatřen, nebýt... lásky. Ano, Erikovi bylo přesně 50 let, když se zamiloval do krásné sboristky Christiny Daaé, dcery slavného švédského houslisty. Učil ji zpívat a byl pro ni Andělem Hudby. Skutečně, jeho hlas byl téměř andělský. Christina byla zakrátko nejlepší z celého Operního sboru. Když triumfovala při roli Markétky, při hlavní roli Fausta, Erik se rozhodl odvést dvacetiletou Christinu s sebou do třetího sklepení a požádat ji o ruku.
Nepočítal však s její zvědavostí, tedy s tím, že mu strhne masku, aby spatřila jeho tvář.
Ubohý, nešťastný Erik! To říkala, když se s pláčem vrátila nahoru. Vzpomínala na všechno, včetně toho, co jí řekl, když se dozvěděla celý příběh. "Nemohu-li být ve vašem životě mužem, dovolte mi býti alespoň Andělem." Nedovolila mu to však, už nikdy. Odešla s vikomtem de Chagny, s mladíkem, kterého znala od dětství a navzájem se milovali.
Měla tři krásné děti. Erik kvůli žalu (a také kvůli tomu, že prý měl něco se srdcem) zemřel ještě ten rok, tam dole, kde měl krásný dům u podzemního jezera, které bylo nejspíš tvořeno jedním z osmi ramen Seiny, tam, kde měl ložnici ve stylu Ludvíka Filipa.


Ubohý, nešťastný Erik! Máme ho litovat?
Nechtěl nic, než být jako ostatní! Byl však příliš ošklivý!
Měl srdce, do kterého by se vešel celý svět,
srdce, které se nakonec muselo spokojit se sklepením.


Podle tohoto příběhu, který sepsal o třicet let později Gaston Leroux na základě vyprávění Peršana, baletek a ředitelů z Opery, bylo natočeno několik filmových i divadelních verzí, z nichž já mám nejradši televizní dvojdílnou verzi z roku 1990 a dále známý a veleúspěšný muzikál z roku 2004.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ÁjInKa :] ÁjInKa :] | Web | 3. července 2011 v 10:48 | Reagovat

dobrej příběh ;) ale strašidelný fotky :DDD brr

2 Σllie.<3 Σllie.<3 | Web | 3. července 2011 v 10:48 | Reagovat

Zajímavý článek.Fuj jsem se lekla toho posledního obrázku :D

3 andrie-ss andrie-ss | Web | 3. července 2011 v 10:49 | Reagovat

ten posledni obrazek je zajimavy, jinak krasne jsi to sepsala

4 Terry Terry | Web | 3. července 2011 v 10:55 | Reagovat

[3]: souhlasím

5 vampire-gossip vampire-gossip | Web | 3. července 2011 v 10:58 | Reagovat

tak to je neco... :) pekne pises jen tak dal ten posledni obrazek je maso :) proste jen tak dal :)

6 Páájiny**Jablko Páájiny**Jablko | E-mail | Web | 3. července 2011 v 10:59 | Reagovat

krásné jééj ta fotka poslední

7 Swea Swea | Web | 3. července 2011 v 11:05 | Reagovat

Líbí se mi tvůj blog !  Vážně, je něčím originální ! :) Jen, tak dál ;-)

8 Petra Carlisle Cullen :D Petra Carlisle Cullen :D | 3. července 2011 v 11:35 | Reagovat

Chudák Erik :-(, musím se se přiznat, i když jsem nikdy nečetla Fantoma opery, tohle mi přišlo opravdu nádherné a procítěné. :-)  :-)  :-) Moc se mi to líbilo. :-) Jen tak dál. Máš taůlent, ale ty už to dávno víš. ;-)

9 SuzinQa♥ SuzinQa♥ | Web | 3. července 2011 v 11:36 | Reagovat

Pěkný..

10 Chipi Chipi | Web | 3. července 2011 v 13:48 | Reagovat

Ahoj afíí.Jestli chceš ten dess tak napiš na e-mail baby.certice@seznam.cz požadavky..A prosím se zvířaty(se psy) :)) ;-)

11 Kriss Kriss | 12. července 2011 v 16:56 | Reagovat

Fakt dobrý... Hlavně ty fotky :-D

12 Terka :D Terka :D | 18. července 2011 v 0:04 | Reagovat

já ti dam, zas sem cpát l´cancy a tak dlouhý :-D no jo, Peršan a Gaston to oprasili :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama