Just rose and mask - 1. kapitola

20. července 2011 v 14:41 | -Christine_Daae- |  Phantom Of The Opera - FanFiction
Mé vlastní pokračování Fantoma Opery. Uvidí se Erik s Christinou ještě někdy?








Kam jít vlevo či vpravo snad?
Prostorem kde se ničí náruč neotevírá.
Mysl osamělá pomalinku zmírá.

Hledám, hledám slunce zář…

Jen světlo svíčky, která jako jediná ještě svítila na stěně v chladné, zatuchlé chodbě, osvětlovalo nerovnou podlahu tohoto nehostinného místa. Muž v černých kalhotách a bílé košili si sedl na studenou zem a opřel se zády o zeď. Zavřel oči a vzpomínal. Přesto že tohle místo bylo jeho tichým královstvím, do chodeb v tomto okruhu města již dlouho nevkročil. Snažil se představit si plán chodeb, jenž si tolikrát znovu zakresloval, aby si ho skryl v paměti. Ale teď, když ho skutečně potřeboval, nemohl ho najít.
Naštěstí mu momentálně žádné nebezpečí nehrozí - pokud ho ovšem nesežerou krysy. Erik se musel pousmát. Jejich pískot byl sice nepříjemně dráždivý v uších, ale nikdy mu neublížily. Z jejich strany mu nebezpečí opravdu nehrozí. Co však ti lidé, ten rozzuřený dav, který se vydal po jeho stopách? Co když ho naleznou?
Ne. To je hloupost. Je nyní příliš daleko a je již noc. Lidé se v noci neodváží tak daleko tmavými chodbami.
Zavřel oči a v chodbě, která páchla hnilobou, propadl v osvobozující spánek.
Znal její jméno až příliš dobře. Tolikrát ho psal na papír, tolikrát si ho pro sebe šeptal! To Christiny tvář se mu ukázala ve snu. Věděl, že její andělskou tvář nikdy nezapomene, nikdy nezapomene, jaké byly na dotek její hnědé kadeře, nikdy nezapomene cappuccinový odstín její pleti… A přesto mu najednou přišla ta dívka až příliš vzdálená.
Nyní byla pryč, hodně daleko. Šťastná s vikomtem de Chagny a neměla ani potuchy, jak nešťastného člověka zde zanechala.
Jak moc mu ublížila, když k němu přišla, aby mu vrátila prsten, který jí vzal, aby ji sám mohl požádat o ruku… Stále, i teď, když spal, svíral ten zákeřný prsten v dlani.
Stále věřil, že jí ho jednou dá znovu a ona si ho nasadí na štíhlý prst. Políbí ho a řekne, že ho miluje. Řekne, že je ráda, že ho vidí… A že tentokrát už ho neopustí. Že budou navždy spolu - a že budou šťastní, protože ona s ním šťastná je.
A potom se něco chladného dotklo jeho ruky.
Rychle otevřel oči a odehnal krysu, která mu lezla po ruce. Ohavné zvíře. Ale co jsi asi ty? Pomyslel si Erik, když se zvedal ze země. Nepotřebuje už více spát. Rozhodně ne tady. Pomalu se vracel chodbou. Pošetilé, jistě, ale on potřeboval svoji masku. Bez ní nemůže nikam, ani za madame Giryovou. Protože jen ona mu teď může pomoci. Nikdo jiný.
Erik se vrátil do svého domu u jezera přibližně za tři hodiny. Lidé už zde nebyli.
Prohledal své bydliště, aby zjistil, kolik věcí zmizelo. Zůstaly mu všechny jeho kresby i hry, dokonce zde našel i své masky. Jediné, co bylo pryč, byla hrací skříňka.
Opička s činely. Opička, která umí zahrát Maškarádu.

"Maškaráda!
Skryj svoji tvář, aby tě nikdo neodhalil…
Maškaráda!
Každá tvář vrhá jiný stín.
Maškaráda!
Rozhlédni se kolem, za tebou je další maska! Maškaráda!"

Jak veselá a zároveň smutná píseň to je! Maškaráda! Erik si smutně povzdychl. Už ji nikdy neuslyší. Ta opička… Byla to jediná možnost, jak si tu chvíli kdy připomenout. Teď byla pryč.
Nasadil si masku a sedl si k varhanám. Nechtěl hrát, teď ne. Potřeboval si jen někam sednout. Potichu, jako by se bál, že ho lidé uslyší a vrátí se, si zabroukal tu jásavou melodii.
"Žluť se směje, červeň tryská… Maškaráda…" zapěl šeptem.
Byla to první slova, která od svého návratu pronesl.
Slova, která stejně dolehnou jen k jeho uším. Prohlížel si ten třpytivý prstýnek, který, od chvíle, kdy ho dal Christině, už nikdy nechtěl mít v ruce. Jenže teď ho z ní nechce dát.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natálka Šulcová Natálka Šulcová | Web | 20. července 2011 v 14:59 | Reagovat

Ahoj blog je hezký ale opery mě nezajmají :-?

2 p-t-g p-t-g | Web | 20. července 2011 v 15:02 | Reagovat

Blog vypadá že je hezký ale opery mě nebaví, promiň.

3 Aika* Aika* | Web | 20. července 2011 v 15:08 | Reagovat

Jej to se mi nechce číst :D Ale pěkně napsané :)

4 Terka :D Terka :D | 20. července 2011 v 15:59 | Reagovat

Žeryk Krystýnu neuvidí, páč je 150 let za zdí :-D

5 Christine Christine | E-mail | Web | 20. července 2011 v 16:04 | Reagovat

[4]: 130, sorry =D jsem to počítala. =D

6 džolly džolly | 20. července 2011 v 20:45 | Reagovat

takze pisu sem co chci :D prvni kapitola hezka :D tak se du kuknout na druhou

7 Weri Weri | Web | 21. července 2011 v 8:02 | Reagovat

já to nemyslela jako "pod 18 si děcko" ale jako ty konemtáře 13iletých na téma "mocinky pěkné, podívej na můj blog"  :) jinak, ty čteš Sílu a Návrat?!

8 Jane. Jane. | 21. července 2011 v 10:11 | Reagovat

Človíčku a pak že ty neumíš psát, nech si toho a staň se spisovatelkou, píšeš to nejlepší co znám.

9 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 21. července 2011 v 18:11 | Reagovat

Až nebudu mít na konci prázdnin přečtzenou povinnou četbu, svedu to na tebe, protože tohle je TERNO! O_O  :-) Je to romantický, ale není to slaďák, je to smutný, ale není to sentiment, prostě perfektní! ;-)

10 Fanta Light Fanta Light | Web | 23. července 2011 v 9:54 | Reagovat

cappucinový odstín :-D  :-D  ten bych teda chtěla vidět :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama