Můj Damon - Povídka

19. června 2011 v 19:09 | -Christine_Daae- |  FanFiction - TVD
Povídka o tom, jak se přestěhuji s rodičemi do Mystic Falls, abych měla možnost vidět svoji lásku, Damona Salvatora. Opravdu ho potkám, ale... Co bude dál?










Právě jsem si objednala trochu whiskey. Seděla jsem na barové židličce v Grillu a rozhlížela se po celém podniku. Doufala jsem, že tu potkám někoho z Upířích deníků. To byl přeci důvod, proč jsem se sem s našima stěhovala. Bodly mě výčitky svědomí. Ale no tak, Veru! Žije tu hodně rodin, které nemají ani ponětí o tom, že bratři Salvatorovi jsou upíři! Žijí tu úplně v pohodě a nehrozí jim žádné nebezpečí! Jenže jsem si mohla namlouvat co chci.
Pokud tu opravdu Salvatorovi jsou… Tak jsem udělala velkou chybu, že jsem rodičům neřekla, proč jsme tady. Co by na to asi řekli? Mami, tati, chtěla jsem, abychom sem jeli, protože se chci sblížit s upírem. Bezva. Asi by mi řekli, že jsem zešílela. Že tohle není svět Stmívání ani Upířích deníků. Že tohle je lidský svět a žádní upíři neexistují. No jasně.
Napila jsem se trochu toho alkoholu, který jsem dostala přímo k ruce. Lidé tu moc nedbají na to, že mi ještě nebylo osmnáct. Prostě mi nalijí.
Otevřely se dveře Grillu. Skleničku jsem raději postavila trochu krkolomě zpět na barový stůl, protože bych jí asi upustila z ruky. Je to pravda? Opravdu právě vešel do dveří, nebo stačí někomu, kdo životě nepil, lok whiskey, aby měl vidiny z opilosti? Ve dveřích se totiž neobjevil nikdo jiný, než jeden z bratrů Salvatorových - Damon Salvatore.
Slabý vítr zavál otevřenými dveřmi dovnitř a jeho vlasy, kratší, než u rockerů, ale rozhodně ne na ježka, mírně zavlály.
Naše pohledy se spojily. Pozorovala jsem ho a na tváři se mi rozlil slabý úsměv - další z mých nepovedených pokusů o flirt. Ne, já prostě žádného kluka - a už vůbec ne upíra - nesbalím. Na to nemám.
Na druhou stranu, přestože Damon stále truchlí po Katherine, vyspal se podle všeho už s několika holkama, ne? Tak co by mu udělala jedna holčina, kterou nikdo nechce a která ani neumí sbalit kluka? Jistě mu došlo, že ten nepopsatelný výraz, který jsem předvedla, měl být úsměv.
Zamířil k baru. Nejde ke mně, nejde ke mně, jde si jen sednout k baru, říkala jsem si v duchu, i když mě ta představa bolela… Ale nenapadala mě prostě žádná z tech lepších možností.
"Ahoj," pozdravil mě, když si sedl vedle mne na barovou židličku.
Stále jsem nevěřila tomu, že to je na mě.
"Zdravíš mě?" zeptala jsem se.
"Koho jiného?"
Rozhlédla jsem se po Grillu, který byl narvaný k prasknutí krásnýma holkama - a pokrčila jsem rameny.
"Dvě vodky," prohlásil k barmance a podíval se na mě, mírně hlavou kývl k mé - zatím nedopité - whiskey. "Tohle dopij, ať tě můžu řádně pozvat."
"Neříkej, že jedna z tech vodek je pro mě?" povytáhla jsem překvapeně obočí.
"Nikdo jiný tu nestojí za to, abych ho pozval," odpověděl.
"Neříkej!"
"Vážně," řekl a použil na mě svůj typický úsměv.
Mírně jsem se začervenala. Potom jsem si vzala tu nedopitou whiskey a švihla jsem to do sebe. Trochu jsem se zakuckala. Copak takhle se pije první alkohol!?
"V pohodě?"
"Jasně."
Podal mi malého panáka vodky.
"Třeba mi to nebude chutnat," řekla jsem a podívala se na něj.
"Bude ti to chutnat."
"Nikdy jsem vodku nepila. Jen v džusu."
"Bude ti to chutnat."
Přikývla jsem a přiťukla jsem si s ním, než jsem si trošku lokla. Když viděl můj nejistý výraz, zadusil svůj smích, který se mu zcela jistě dral z krku. Kdyby to bylo třeba jen pro něj slušné, smál by se jako idiot. Nejspíš to ale v téhle situaci připadalo nemístné i jemu.
"K sakru. To je síla," zašeptala jsem.
Teď už se neudržel a krátce se zasmál.
"Damon," řekl a natáhl ke mně ruku.
"Veronika," odpověděla jsem a jeho ruku jsem společensky stiskla.
Vypil vodku až do dna hned při prvním loku.
"Ty válíš."
"Není to tak špatné, když ji nepřevaluješ v ústech a nečekáš, až začne chutnat po jahodách," ušklíbl se.
"To měl být nemístný vtip, nebo narážka?" zeptala jsem se.
"Kompliment. Ještě jsem nezažil, aby někdo pil alkohol takhle." Neubránila jsem se smíchu.
"No jasně. Jsem originál. To je nejlepší, ne?" pousmála jsem se na něj.
"Jistě."
Možná se mi to jen zdálo, ale měla jsem za to, že se ke mně mírně naklonil. Přesto že jsem si nebyla jistá, oblízla jsem si rty a zatoužila jsem ho políbit.
Usmál se, muselo mu to dojít, protože mě políbil. Dala jsem mu paže kolem krku a začala jsem ho - ze začátku váhavě, ale když se neodtáhl, tak jistěji a vášnivěji - líbat. Jen letmo jsem si uvědomovala, že mu najednou sedím na klíně. Jen pomyšlení na to, že se stehny téměř dotýkám jeho rozkroku mě vzrušovalo.
Damon byl můj. Alespoň v tuhle chvíli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mrkwůň mrkwůň | Web | 19. června 2011 v 19:29 | Reagovat

super blog damona mám hrozně ráda :)*

2 DiamOnd :) * DiamOnd :) * | Web | 19. června 2011 v 19:29 | Reagovat

Moc hezký;) :DD:*
Jen tak dále:PP pěkný bloček!:P;))

3 Σllie.<3 Σllie.<3 | Web | 19. června 2011 v 19:43 | Reagovat

SUper :)
obdivuju tě že tě to baví psát :D :))

4 rock-stars rock-stars | Web | 19. června 2011 v 19:55 | Reagovat

ahoj máš krasny blog ;) moc je to tady pekny ;) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama